Tomáš Kudrna, původní autor tohoto webu, dne 4. června 2016 tragicky zahynul při leteckém neštěstí.
Jeho web je zachováván v původním stavu coby historický dokument a na jeho památku.

Tato stránka (text původního článku nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.

Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)

Provazová bondáž 2 - tentokrát je "dole" L

T: tyto fotografie vznikly před sérií Provazová bondáž 1, vlastně to byly úplně první "tematické" fotografie pořízené novým digitálním aparátem. Během slabé čtvrthodinky v setmělé ložnici dostala L na tělo pár provazů, kolem hlavy silný plát voňavé kůže (ne z uzeného, kůže, ze které vyrábím SM pomůcky) a pak už se jen nechávala pokládat na jednu či druhou stranu, houpat, atd., to vše s copem, rukama a nohama pevně přivázanýma k tělu.

L: byla to trošku neobvyklá scénka. Tomáš tentokráte téměř nemluvil, jen se slibně usmíval a vázal. A pak zavládla velmi příjemně vonící tma.

Svázání shora.

T: tenhle roztomilý bobeček že mám doma? Proč takhle nevypadá častěji? Na druhou stranu, život není jen BDSM. Takže - tady utáhnout, támhle polechtat, zmáčknout spoušť (poprvé to rušilo, ale už jsme si zvykli) a už jsem tady s dalším provazem.

L: když se tak dívám na tenhle obrázek, připomíná mi to indiánku čekající u ohně. Jen tomahawk ani ostrý kámen na přeřezání provazů není nikde v dohledu. To asi budu muset počkat, až...

Svázání zepředu.

T: vypadá to, jako by se sbírala ze sedu a zkoušela si dřepnout. Nakonec, to by se jí i mohlo povést. Snahu osvobodit se vidím rád. A to, že nakonec zůstane uvězněná v provazech, ještě raději.

L: uff, to jsem byla ráda, když jsem zaslechla slůvko "čekej". Nevím, jestli by se mi povedlo se postavit a odskákat k němu. Asi bych si natloukla kokos.

Svázání nohou.

T: snaha se osvobodit je milá, ale všechno má své meze. Mírným tahem rukou (sepnutých kolem hrdla, jak jinak) ji pokládám na záda a dalším kusem provazu vážu nohy. Počkej, odskákat se ti zachtělo! Kdepak.

L: stál nade mnou a zálibně si prohlížel své dílo. Nechceš nikam odejít, viď? Zjevně byl spokojen. Moc by mi to ani nešlo, i když na nohou jsem měla botky jako nové, provazové. Kdo ví, jak by se v nich skákalo...

Zpět na hlavní stránku fotogalerie

Zpět na hlavní stránku

Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče