Tato stránka (text původního článku nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.
Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)
Překlad: (c)2000 Tom
Tato povídka je další věc od autorky povídek Zelené oči, Stopka, Souhlas a Černý Pán. I tato povídka je od začátku do konce realistická, jen šíleně smutná, když se nad ní přemýšlí (u této povídky zhruba o tom, kolik lidí o bdsm sní a jak jen si ho v praxi mohou prožít... už i v Čechách. Ale dost řečí).
Autorka v jednořádkovém úvodu píše, že konec povídky dopsala její Paní, Mistress Jessica. Původní konec prý nebyl tak šťastný. Ještě, že mi ho neposlala.
Tom
T vyšel do schodů úplně tiše. V domě byla tma. I když si byl jist, že už šla dávno spát, nechtěl přijít o moment překvapení. Ten byl přece důležitý. Šátral rukama po zdi, dával pozor, aby do ničeho nevrazil a nezpůsobil žádný zvuk. Nakonec našel dveře do ložnice. Přejel špičkami prstů po dřevěných kazetách, dokud nenarazil na to, co hledal, a do velké pěsti pomalu sevřel chladnou kovovou kliku. Představil si, jak jí za chvíli rukama přejede po těle, a při pomyšlení na to, co ho čeká, se mu zrychlil dech. Plánoval to několik dní. Panty dveří při otvírání sotva slyšitelně zavrzaly. Ani se nehnul a čekal, zda se probudí. To by všechno zkazilo. Bylo však ticho. Nebylo slyšet nic než její tichý, pravidelný dech. Měl štěstí. Na druhou stranu, nedělal to poprvé.
Teplo v ložnici ho omráčilo. Dívka ležící na lůžku, zakrytá jen bílým bavlněným prostěradlem, byla tak krásná. Tak klidná. Tak zranitelná.
T se přikradl blíž, užívaje si každou vteřinu, o kterou to protahoval. Bude dost překvapená, a určitě se bude bránit, ale přesně o to šlo. Bránila se ráda. A on byl dobře připraven.
Světlo z ulice sotva pronikalo těžkými závěsy, ale T už si na přítmí zvykl. Jak jí to slušelo, když tam jen tak ležela. Několik minut se na ni jen díval a cítil, jak v něm roste touha. Celou dobu ležela bez hnutí, neměla ponětí o tom, co ji čeká. Ano, to bude rozhodně vydařená scénka.
T z kapsy pomalu vytáhl roli silné černé izolační pásky. Na lesklém povrchu se odrazilo světlo lampy. Připadalo mu, že slyší, jak mu tluče srdce.
Rychle po ní skočil a přirazil jí k matraci. Okamžitě se probudila, ale nedokázala reagovat. T tak měl dost času jí přelepit ústa páskou a pak jí zkušeně spoutat ruce. Teď byla bezmocná, vydaná mu napospas. T byl velký a silný a věděl, jak ji udržet na místě. Z přelepených rtů dokázala vyrazit jen zasténání, ale to se mu nelíbilo.
„Drž hubu čubko, nebo budeš litovat!“ zašeptal hrubě a vlepil jí silnou, ale kontrolovanou facku.
T rozsvítil lampičku na nočním stolku a zaplavil svou obět měkkou broskvovou září. Cukla sebou, ale ani necekla. Páni, řekl si T, to je ale kočka. Ještě takhle svázaná. Dneska měl štěstí. Vypadala ale, jako že se bojí doopravdy. Temně zelenýma očima na něj hleděla, mrkala a bylo dobře, že si byl jist, že se jí tyhle hrátky líbí. Jinak by si podle toho, jak se na něj dívala, připadal skutečně hrozně.
Najednou se začala zmítat a chtěla ho shodit. Zastihla ho nepřipraveného a zoufale se snažila využít svou šanci. Ne že by se mu to nelíbilo - měl rád, když bojovaly. Samozřejmě to nesměly přehánět, jen tak trochu, aby si o to víc užil, když se nakonec podvolily.
Dívka dopadla na podlahu se žuchnutím, při kterém se T otřásl. Sakra, to muselo bolet! Šok ji na chvíli ochromil a T ji tak mohl chytit a vytáhnout do sedu, opřenou zády o postel. Schválně nechala nohy bezvládné, takže se znovu sesula k zemi. T ji vrazil další facku a celou svou vahou ji natlačil mezi postel a zeď.
S mírným přeháněním a načasováním zkušeného herce vytáhl dvaceticentimetrový nůž a podržel jí ho před obličejem. „Nechtěla bys přece, abych to musel použít, že ne?“
Nevydala ani hlásku, ale očima sledovala každý pohyb ostří, kterým jí přejížděl před obličejem.
„Takže teď budeš hodná holčička a uděláš přesně to, co ti nařídím, ano?“ Nereagovala. T spustil nůž a přejel jí špičkou po tváři. Tak jemně, že to vnimala jako pohlazení. Soucitně prohodil: „Taková pěkná tvářička. Jizvy by se na ní moc nevyjímaly, co myslíš?“
Téměř neznatelně přikývla.
„Takže poslechneš?“ Přikývla. T pomalu odložil nůž mimo její dosah, ale tak, aby ho stále viděla. „Malá připomínka,“ zašeptal.
Pomohl jí vylézt zpátky na postel a nařídil jí lehnout si s nohama široce roztaženýma. „Skvěle,“ pochválil ji a pevně jí přivázal kotníky k nohám postele. „Tak. Sluší ti to!“ Dívka zírala přímo před sebe, ve tváři se jí zračila čirá hrůza.
T, spokojený, že jí zcela ovládá, z kalhot vytáhl široký kožený pásek, pak si džíny i spodní prádlo svlékl. Penis už ho bolel. Ještě ale nepřišel čas, aby sobě nebo své bezmocné partnerce ulevil. Rozkročil se nad ní, pyšný na to, co mu příroda nadělila.
„Moc to chceš, viď?“ Zdálo se, že to neslyšela.
Zvedl pásek a přejel jí s ním přes břicho. Nereagovala.
Prudkost rány přes oba prsy, překvapení a bolest donutily dívku nadskočit. T to s páskem uměl. Už se jí dělalo červené jelito. Jemně jí levou rukou podráždil bradavky a najednou ji znovu přetáhl páskem. „Nespěchám, je to na tobě.“ Další rána. Dívka začala naříkat, prosila ho očima. Další rána. Další. Sténala bolestí.
„Takže to už chceš?“ Dívka smutně přikývla. „No, nezdá se mi, že bys měla chuť.“ Ještě několik ran jí přidal. Nešetřil ji. Celý hrudník už měla temně fialový. Nešetřil ji. Naříkala a prosila ho očima, ať už ji nechá. Konečně usoudil, že už je připravená.
Jak byla svázaná, nebylo pro něj lehké se do ní dostat. Po pár minutách se mu to podařilo. Zdálo se, že je úplně v transu a nevnímá, jak do ní proniká. T se dobře ovládal a chtěl ji dokonale uspokojit. Aby se jí to líbilo ještě víc, hnětl jí rukama naběhlé prsy a bradavky.
Po několika minutách ji vzal do náruče a dal jí svá kolena pod zadek. Byla úplně bezvládná, věděl ale, že je v extázi - věřil si.
Věděl, že musí být ponížena, jinak nebude spokojena. Nebylo lehké napíchnout jí konečník, ale netrvalo dlouho, a už zase v ní byl. Kdyby nedýchala, nepoznal by už, zda je naživu. Oči měla rozostřené a už ani nesténala. Sebeovládání nestačilo - cítil, že už to dlouho nevydrží. Dal jí vše, co ještě měl.
Leželi chvíli na sobě, T ji jemně hladil rukou v rozkroku. Pomalu se probírala. Bez možnosti promluvit, svázaná, ležela bez hnutí. Někde hluboko z hrdla jí vycházely slabé chrčivé zvuky, sotva slyšitelné. Podle toho, jak mimo byla, věděl, že dnes byl skutečně dobrý.
„Tak to by ti mohlo na chvíli vystačit, miláčku,“ T jí zlehka políbil na tvář a šel se do koupelny osprchovat. Nespěchal, věděl, že se neflákal a zaslouží si trochu potěšení i pro sebe. Umyl si hlavu a oholil se. Šestidenní strniště odpovídalo roli, kterou hrál. Otevřenými dveřmi koupelny občas prohodil něco o počasí nebo o tom, jak by koupelnu vylepšilo několik barevně sladěných ručníků. Z koupelny se vrátil vonící a čistý, úplně jiný člověk než který do ní vešel. Dívka byla stále mimo. Hm, dneska jsem se tedy překonal, pomyslel si. „Řekl bych, že na tuhle noc jen tak nezapomeneš, viď?“ Vypadalo to, jako že se dívá skrz něj. Po dlouhém čekání jí T nakonec uvolnil pouta, zkontroloval, zda některá rána nezpůsobila trvalé poškození a že není potřeba nic ošetřovat. ještě jednou jí políbil a zhasl lampičku.
Než odešel, ještě jednou přečetl poznámky, které mu předtím dala, jen aby se ujistil, že na nic nezapomněl. Nezapomněl. Hodil klíč do schránky, nastoupil do auta a vydal se na cestu domů. Rozhodně to nebyl špatný způsob, jak vydělat sto babek, i když to byla docela dřina. Nestihl spočítat, kolik orgasmů měla, a byl si jist, že se mu zase brzy ozve.
Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče