Tomáš Kudrna, původní autor tohoto webu, dne 4. června 2016 tragicky zahynul při leteckém neštěstí.
Jeho web je zachováván v původním stavu coby historický dokument a na jeho památku.

Ohlávka

Autor: (c)1999 Tom

Tato stránka (text původního článku nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.

Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)

Obrázky:
Fotografie skutečného provedení
Schéma – čísla na obrázku odkazují na výrobní postup

Pokud se rádi projedete na koni, nebo se vám naopak líbí, jaké to je někoho vozit, jistě jste si jako já kladli otázku, jak se alespoň trochu vybavit co nejreálnějšími pomůckami.Po experimentování s udidlem (popis výroby udidla, které je vidět na obrázku), které lze bez fixace ohlávkou z úst snadnou vyplivnout, jsem zjistil, že potřebuji ohlávku. Samozřejmě je možnoroubík-udidlo opatřit řemínky a za hlavou zavázat, ale to pravému koni nemůže stačit. Navíc, až si ohlávku vyrobíte a začnete ji používat, zjistíte, že kromě fixace udidla na místě, díky níž lze používat i otěže (udidlo nejen nevyplivnete, ale ani vám ho jezdec z huby nevyrve), navíc získáváte skvělý pohled na svět (pokud jdou pásky směřující od huby nahoru nad nos přes oči, vidíte sice – pokud dost bujně pohazujete hlavou - na cestu, po které běžíte, ale nevidíte přímo před sebe – podobně jako kůň se musíte spokojit s výhledem do stran).

Vzhledem k tomu, že (a) nevypadám na fotkách hezky a (b) nevlastním digitální fotoaparát, pochází fotografie skutečného provedení udidla ze skeneru. Budete muset trochu zapojit představivost. Obrázek odpovídá situaci, kdybyste se dívali na nasazenou ohlávku zdola, směrem od hrudi k bradě. Vidíte i pruh kůže, který jde přes vrch hlavy od nosu k temeni a fixuje ohlávku na místě (na druhém obrázku zelená čára). Čáry na přiloženém schématu (druhý obrázek) odpovídají vedení řemínků na prvním obrázku. Jednotlivé pruhy kůže jsou značeny odlišnými barvami. Modrá silná čára je udidlo. Udidlo má na koncích očka, kterými je připevněno na kroužky od klíčů, které jsou navlečeny na podbradník (černá čára). Kroužky od klíčů jsou navlečeny na ohlávku těsně nad místem, kde se k podbradníku připojují pásky jdoucí kolem krku za hlavu – na druhém obrázku je to místo označeno (2). Podbradník je z pruhu kůže, jehož konce jsou k sobě snýtovány v pravém úhlu, tj. po snýtování vznikne smyčka, jejíž oblouk jde pod bradou, konce směřují vzhůru, jdou kolem koutků úst a špička – na druhém obrázku označená (4) - vzniklá snýtováním konců řemínku končí nad nosem. Horní véčko černé čáry tedy odpovídá části podbradníku, který jde zespoda pod bradou, dolní véčko odpovídá části, která jde nad nos. Vlivem splácnutí ohlávky ve skeneru jde dolní véčko pod horním, i když ve skutečnosti při pohledu do tváře jde „dolní“ nad „horním“, přičemž obě tvoří v podstatě ovál nebo spíš kapku.

Aby podbradník držel na místě – jeho délka je pevná - je fixován dvěma pásky (na druhém obrázku je představuje červená čára), které se na něj napojují v pravém úhlu v místě označeném (2), jdou kolem krku a jsou na jedné straně hlavy spojeny sponou – na tom, kde přesně jsou spojeny, moc nezáleží. Na druhém obrázku je to místo označeno (3). Díky tomu, že tento pásek prochází od koutků úst dozadu za krk v nejužším místě a lze jej dostatečně utáhnout, udidlo se z úst nehne. Vyplivnutí směrem dolů a sklouznutí špičky podbradníku z nosu brání řemen, který jde od kořene nosu přes vrch hlavy k temeni a fixuje ohlávku na místě (na druhém obrázku zelená čára). Řemen jdoucí přes vrch hlavy je přinýtován ke špičce podbradníku – označena 4) a je přerušen v místě 6, kde je spona umožňující jeho utažení. Druhý konec řemenu se v místě označeném 5 napojuje na řemen jdoucí kolem krku – spoj jsem realizoval smyčkou na konci zeleného řemenu, kterou volně prochází červený řemen (v pravém úhlu).

Celá ohlávka je z černé kůže tloušťky 1,5 mm, která je dostatečně pružná, aby hrany řemenů neřezaly a podbradník mohl přijmout tvar kapky daný snýtováním konců v pravém úhlu, a přitom dost pevná na to, aby se řemeny nevytahovaly a ohlávka nepadala. Spony nejsou klasické sedlářské (i když by se daly použít). Mám rád mosazné a bronzové spony – viz návod na pouta a obojek.Na ohlávce jsem použil spony, jejichž střední třmen má vedle otočného kolíku, kterým se řemen zapíná na dírky, ještě dva otvory, za které se dá spona přinýtovat na plochý konec řemenu, tj. vyhnete se nutnost vytvořit na konci řemenu smyčku, která by tlačila, nebo přinýtovat sponu na konec řemenu čtyřmi nýty a proužkem kůže, kteréžto spojení je vždy volnější, než řešení, které jsem použil.

Spony řemínků vyžadují jednak přinýtování na jeden konec řemenu, jednak vysekání dírek pro kolík spony. Na obrázku vidíte, že jsem dírky opatřil mosazným kováním, které jednak dírku zpevní, jednak moc hezky vypadá. Příslušné nýtky seženete v každém železářství nebo Kutilovi. Na rozdíl od sedlářských dvoudílných nýtků, kterými je nýtováno celé udidlo, jsou nýtky do dírek jednodílné, mají jeden konec rozšířený, druhý konec dříku se rozšíří zatlučením nýtku na místo pomocí kladiva a důlčíku (s vrcholovým úhlem alespoň 120 stupňů, který vytvoří hlavu nýtku) na rubové straně pásku. Tato hlava není tak kvalitní, jako ta, která je na nýtku už z výroby, prot odo dírek řemínku nýtky vkládejte z lícové strany a nýtujte na rubu.

Na závěr to nejdůležitější: délky jednotlivých řemenů. Při vývoji ohlávky jsem si stejně jako u ostatních původních konstrukcí pomohl výrobou prototypu z proužků novinového papíru. Tak si můžete vyzkoušet potřebné rozměry přímo na konkrétní koňské hlavě :-) Přesto považuji za vhodné ušetřit vám zkoušení. Všechny dále uvedené délky jsou celkové, od jednoho konce řemínku ke druhému (ne od míst spojení řemínků). Šířka všech řemínků je stejná, podle spon, které použijete. Ohlávka na obrázku je z řemínků širokých 2,5 cm.

Podbradník: od jednoho konce k upevnění řemínků jdoucích kolem krku 20 cm, mezi těmito body 14 cm, k druhému konci opět 20 cm, celkem 54 cm. Bude se vám to zdát hodně, ale počítejte s tím, že kratší podbradník vám skončí na nose a to při utažení není ono. Vložením udidla se podbradník roztáhne do stran, takže musí být delší, než by se zdálo při jeho zkoušení bez udidla.

Řemen přes vrch hlavy: 36 cm (na vytvoření ohybu na temeni hlavy, kudy prochází řemen jdoucí kolem krku, spotřebujete dvaapůlnásobek šířky řemenu.

Řemen od koutků huby okolo krku: 36 cm.

Pokud chcete, napište mi, jak se Vám dařilo, rád postupzpřesním nebo zde zveřejním ohlasy.

Poznámka z budoucnosti: po dvou letech původní udidlo dosloužilo a nahradil jsem jej novou verzí popsanou zde.

Zpět na hlavní stránku

Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče