Tomáš Kudrna, původní autor tohoto webu, dne 4. června 2016 tragicky zahynul při leteckém neštěstí.
Jeho web je zachováván v původním stavu coby historický dokument a na jeho památku.

Tato stránka (text článku poskytnutého autorem pro zveřejnění na tomto webu nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.

Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)

Autorka má email [email protected] pište jí, ať nás nenapíná a pošle další díly svého deníku :-)

Právě čtete druhý díl.

PO ROCE A MĚSÍCI A DNI (2)

A takto zcela zasunutou násadu velmi těsně a pevně ukotvil silným popruhem,který končil a začínal v pásovém sevření.

Stále jsem masírovala Jeho Panstvo, když však mělo dojít k exekuci, dostalajsem rozkaz: "Teď mi ho raději pusť, nechci o něj přijít, víš?", žertovalPán, ale mně do smíchu nebylo, neboť ta tma, utáhlý obojek, podvázané atáhnuté k zemi bradavky silný popruh v pase a mezi nohama a vodazašpuntovaná uvnitř mých vnitřností...a to mně čeká ještě ta exekuce, těch33 ran. Že já jsem nevydržela v předchozím kole déle! Teď se musím vážněsnažit!

PRÁSK! Rána jako z děla! A kdyby popruh nebyl na místě, tak to dělo mohlobýt se vším všudy! Měla jem rozkaz držet se kotníků; prsy se závažíčkami miklimbaly v prostoru, začínaly pekelně bolet a v předklonu mně podepíralocosi, co nedovolilo, abych ztratila stabilitu a upadla.

Další rány mne vůbec nešetřily, byly to gumové důtky, dárek našehonejintimnějšího kamaráda. Teď na něj velmi intenzivně myslím, ale rozhodněmu neděkuji :-). Pán zastavuje a ptá se: "Kolik to je ran?"

No nazdar! Já jsem zapomněla počítat. To je průšvih! rychle střílím číslicía mumlám do roubíku, zároveň se slintám (jak ponižující a pokořující je mánynější pozice zde, proč se mi to všechno líbí před akcí, ale v ději bych tonejraděj zabalila a po akci bych chtěla ještě něco přidat? - asi nikdynepochopím!!!) "8". "Není rozumět! Počítalas to?"

Vím moc dobře, že to ví, že jsem nic nepočítala. Jen mne zkouší, tak svěšujihlavu ještě níže a naznačuji, že nikoliv. "Máš štěstí, že nelžeš, nic tinepřidám, pouze začneme od začátku, pro výstrahu, že si máš rány počítat, jámusím dávat pozor, abych je správně umístil, a né mít na starosti pouzepočítání!"

"A toto kolo končí, jak víš, když mi dáš velmi zřetelně najevo rukama, že užnevydržíš, nebo když dovyplácím Tvůj trest!" "A nezapomeň počítat! A víš co?Já budu k tobě shovívavý, dej, já ti sundám roubíček, když mi slíbíš, ženebudeš křičet. Můžeš kňučet, skučet...nesmíš mluvit nic jiného, nežčíslice. A asi bychom mohli začít, viď?"

Ale po sundání roubíku a otření úst mně Pán pohladil, vzal za vlasy a zvedlhlavu tak, aby mi do úst zasunul svého velmi vzrušeného Orla. Snad abych sivelmi dobře zapamatovala, že tady je a že je připraven a proč jsem tady já aco ještě všechno bude...? Jaké bude třetí kolo? Jestli k němu dojdeme?

Jenže ještě nezačalo ani to druhé! Pán mi změnil polohu, byla sicepohodlnější, ale provázek od bradavek za něco zaháknul, takže táhly a bolelyještě více než předtím, a to jsem si myslela, že je to nesnesitelné! V novépoloze jsem musela více vyšpulit zašpuntovanou zadnici. Poryvy vnitřnostípřicházely téměř periodicky a stále s větší intenzitou.

Při první desítce rákoskou jsem ale hezky počítala a děkovala, a střeva jsempřes bolest na zadku necítila. Další desítka byla však intenzivnější, takžejsem nevydržela a volné ruce pudově šly na záchranu zadku! To se mi alevelmi nevyplatilo, neboť jsem dostala dalších 10 navíc. Viděla jsem, že jdedo tuhého, tak jsem si raději ruce zkousala skoro do krve, jen aby se užnepokusily zachraňovat nezachranitelné!

Střeva to už zase zkoušejí a dobývají se s vodou k násadě. Pán zastavuje anásadu dost nevybíravým způsobem zasunuje opět do hlubin mých vnitřností.Při vyplácení se to všechno trochu povolilo a to můj pán nemá rád! Vše musíbýt tak, jak si sám přeje!

Teď zbývá posledních 13 ran. Ale proč nepřicházejí? Co se děje? Podle ruchukolem mne zjišťuji, že mám smůlu a na 13 to zůstane, ať se snažím kolikchci, neboť můj Pán chce mrdat. A to On když Pán chce, tak se to musí dělat!A když jsem si představila, jak mi to Pán dělá, tak vím naprosto jasně, ženemohu tu vodu udržet! Popruh šel na stranu a protože jsem byla dole dostmokrá a zpocená, šel Pán do mně hladce jako po másle. Vrazil do mne celý vesvé velikosti, kráse a nadutosti.

Začíná ve mně dovádět, rejdit a bušit tak, že vydávám zvířecí, ale tlumenésteny, neboť si pamatuji, že když neposlechnu, přidávají se tady rány bezmrknutí okem! Nevím jak dlouho ten tanec trval, vím jen to, že jsem to užnemohla v jeden okamžik vydržet a začala jsem se velmi vzpírat a křičet DOSTDOST...

Pán ještě 3x velmi silně zasunul Penis, a vystříkal do mně semeno, přičemžmi začal uvolňovat popruhy a násadu pomaličku vysunoval...avšak nejdřívevysunul svůj Penis, který mi zasunul do úst, se slovy, pěkně jej očisti! a vtémže okamžiku vysunul násadu a já jsem se ocitla v ráji! To uvolnění!Klekám k jeho nohám a v ústech třímám jeho stále pevný Pyj, vonící achutnající po Jeho Spermatu a mé vlhkosti.

Pán mne nechá klečet a najednou cítím vlažnou vodu na celém těle. Nádhernýpocit! Tryska vody se zaměřuje na zadnici a kundičku. Pán mne hladí po hlavěa chválí a opět mi strká Pyj do úst s láskyplnými slovy: "Jsi velmi šikovná,moje milá! Zasloužíš si pauzičku a odměnu. Semeno jsem Ti nestihl dát dopusinky, tak si ho teď udělej ještě jednou. Hezky mne kuř, saj a pořádněmrdej svou někdy velmi drzou pusou. K této činnosti je pro mne stvořena - tosi pamatuj!" a tvrdě mne vzal za hlavu oběma rukama a pomáhal mi dostat sedo rytmu, který je Mu příjemný. Velmi tvrdě do mne narážel svým obřímPtákem. Docela často jsem se dávila, ale Pán jako by si toho nevšímal. Zčasu na čas řekl nějakou velmi cílenou větu, jako např.:"Když bude tváhuběnka drzá, bude velmi často kouřit
...Žádné semeno nemůže jít nazmar
...Proč strkat do tak krásných úst umělý roubík?
...Budeš spávat s živým roubíkem a ještě budeš muset dávat pozor, abys muneublížila - tím se ale dost nevyspíš, takže budeš spávat v době, kdy jápracuji a ty bys mohla vymýšlet hlouposti!
...Tak tě zabavím, abys nemohla vymýšlet něco proti svému Pánovi!
...apod., bylo toho velmi hodně, myslím, že i z toho se mi točila hlava

Přitom jsem klečela na trávě s haluzemi, ale má hlava dostávala takovoumasáž zevnitř i vně, fyzickou i psychickou ( v "pauzičce")...až konečně,Semeno mého Pána začalo prudce stříkat do mých úst a Pán mne teď už zasehladil a sladce říkal: "Papej, papej, vše si náležitě vychutnej, má sladkásubinko. "To" jsem v obě vytvářel pouze pro tebe."

Kdybych neměla pásku přes oči, vděčně bych se na svého Pána podívala, takjako vždy v těchto situacích. Vděčně jako fena, která je chválená za dobřeprovedený úkon. Vděčně jako subinka, když si jí Pán bere k sobě na noc dopostele, vděčně jako děvka, která umírá hlady a dostane za svou službutrochu tepla do žaludku...Co si ti tvorové doopravdy myslí? To vskutkunevím. Ale ze mne jde tento vděk doopravdy. Miluji svého Pána. I když mi zčasu na čas své semeno odepírá se slovy: "Ničemná, nezasloužíš si nic, nežviset a dostávat! Ale nářez! Nebo skučet v kleci, zavěšená pod stropem!Štěkat a nesmět ani slůvko říci! ...

Z těchto myšlenek mne vytrhlo mazání gelem obou mých dírek. Pán se mnězeptal: "Kolik ran ti zbývá? A jak budeme násobit?"

Odpovídám bez zaváhání a celou větou (už nesekám stručné odpovědi): "Zbývánám ,Pane můj, 13 ran a násobit jsi poručil třemi. To je dohromady 39 ran,Pane můj a Majiteli."

Ani jsem si nevšimla že zmizelo závažíčko z mých bradavek, stejně jsou už dofialova a jsou velmi bolestivé! V běžných situacích se jim pak dostává velmipříjemného žužlání a laskání, jenže dnes? Ale můj Pán moc dobře ví, kdy akam uhodit a když něco hodně bolí, přichází sladké obklady! Horší je to alekdyž něco nesplním, nebo neposlechnu!

"Na co myslíš!" vyruší mne zase z mého přemýšlení, "Ptám se tě, kam chcešbýt mrdaná! Nebo je ti to jedno? Máš možnost výběru, tak můžeš mluvit!"

"Pane můj, kam se Ti zlíbí, ale mohu-li podotknout, tak řiť je nyní velmičistá."

"A vydržíš to? Víš, že to teď bude dlouhé a náročné a ještě 39 ran poté! Splným vnitřkem mé moči!"

Aha, třetí náročné kolo. Pán si ze mně udělá záchod, ale jak mne pakvyplatí? Kam by to bylo příjemnější ? Myšlenky tancují a nemohu sesoustředit...neodpověděla jsem hned: "Nerozhodla ses, je ti to zřejmě jedno!Nebudu dlouho čekat, nemám to rád! Teď už zase zmlkni! A pozoruj, vnímej,poslouchej a buď hodná!"

"Musím ti tedy vyčistit a vypláchnout i kundičku, to doufám chápeš!

Konec druhého dílu

Zpět na hlavní stránku

Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče