Autor: (c) 1999 Tom
Tato stránka (text původního článku nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.
Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)
ÚVOD (ti, kdo už nějakou dobu BDSM praktikují, nejspíš přeskočí)
Pokud s BDSM začínáte, patrně ještě nemáte příliš jasno o tom, co všechno byste s partnerem mohli provést. Můžete mít nejrůznější představy o tom, co je možné, které mohou nebo nemusí být reálné. Pokud jste si přečetli ten druh povídek s tematikou BDSM, ve kterých postavy rovnou vstoupí do akce, aniž by se na něčem předem dohodly, patrně budete v reálu zklamáni, pokud se pokusíte o totéž. Fantazie a realita jsou dvě různé věci.
Proč tento úvod? Pokud začínáte a máte partnera, kterého byste chtěli k provozování BDSM hrátek nalákat nebo jej přesvědčit o tom, že to stojí za vyzkoušení a poznání, potřebujete něco jiného, jemnějšího, než rovnou začít výpraskem a pokračovat škrcením do bezvědomí. Potřebujete něco, co je s BDSM v myslích “normálních” lidí spojováno, a co přitom není vnímáno negativně. Pokud vůbec potřebujete nějakou pomůcku, pak musí být pěkná na pohled, aby lákala k vyzkoušení, z hezkého materiálu, nesmí vyvolávat příliš drsné a omezující pocity, a přitom musí být “tematická”.
Samozřejmě můžete zjistit, že partner na BDSM praktiky není, ale když začnete zvolna, máte menší šanci něco zkazit, než když se pustíte rovnou do té nejtvrdší akce. Navíc můžete zjistit, že pro začátek žádné pomůcky nepotřebujete. Nejdůležitější je totiž mít nápady, fantazii, šikovné ruce a umět s partnerem mluvit.
Já třeba zjišťoval, “zda na to partnerka je” tím, že jsem jí při sexu zkusil jen lehce přidržet ruce nad hlavou, aby s nimi nemohla hnout. Hned zjistíte, jestli jí to je příjemné nebo ne. Podobné testíky – lehčí plácnutí na holou v příhodné situaci, pár hrubších slov...
Až když víte, jak na tom s partnerem jste, začněte shánět pomůcky a vybavení.
Pokud jde o pouta, mohli bychom se bavit o poutech lehkých, k nošení pod oděv (třeba do práce, co je takhle ráno partnerce nasadit, zamknout a poslat ji do světa :-), nebo o poutech silnějších, na zavěšování (visení pod stropem – pokud jste to zatím jen viděli na obrázcích, netěšte se, že si to jen tak hned vyzkoušíte – pouta musí mít zvláštní konstrukci a musí být daleko pevnější než ta, která popisuji v dalším textu).
Pouta můžete koupit v sexshopu. Počítejte s tím, že pokud budou kožená, nepůjde cena pod 1500 Kč. Dále je můžete koupit z koženky (nedoporučuji – taková vám nevydrží dlouho) nebo ušitá z popruhů, jaké se používají na batohy (většinou černý pletený pás ze syntetického vlákna). Plastová pouta jsou levnější, velmi pevná (většinou to ovšem kazí spony, které jsou též plastové, zacvakávací - styl "batoh" – a snadno se rozepnou).
Pouta můžete koupit od českých výrobců, buď přímo (hledejte na internetu slovo “pouta” nebo “obojek”, určitě nějakou stránku s ceníkem najdete), nebo v SM studiích (proč neudělat reklamu, např. Studio Gwenn teď zrovna (06/99) nějaká nabízí - www.smstudiogwenn.cz – našel jsem je výše uvedeným postupem). Budou vás stát polovinu nebo třetinu toho, co v sexshopu, a rozhodně vydrží déle.
Pouta si nakonec můžete vyrobit sami. Postup výroby pout a obojku se prakticky neliší, takže si můžete udělat celou soupravu....
Výroba
Následující postup slouží k výrobě pout na denní nošení, výcvik, maximálně tak “ke kříži”. Nezkoušejte na ně partnera zavěšovat, i kdyby jste pouta vyrobili z dost silného materiálu, může vzhledem k jejich tvaru dojít k poškození zápěstí velkým tlakem při zavěšení. Pouta na zavěšení mají většinou našitý pásek, který spojuje protilehlé strany obvodu zápěstí přes dlaň. Závěsná pouta tak nejen obepínají zápěstí, ale hlavně umožňují zavěšenému partnerovi, aby sevřel tento přídavný pásek v pěsti a vlastně se držel (jako v tramvaji :-).
Materiál
Potřebujete především kůži (useň). Pokud si chcete udělat lehoučká pouta, která partnerovi dovolí, aby se v nich bezmocně zmítal, ale nebudou držet tvar a nebudete je moci příliš ozdobit (snad pár nýtků, ale nepůjdou podlepit plstí), stačí useň používaná na šití bund (tloušťka do 1,5 mm). Seženete ji nejlépe u výrobce, buď přímo tam, kde se provádí činění usní, nebo jako zbytek u někoho, kdo z nich šije. Mě se podařilo uspět hned v prvním závodu na činění usní. Když jsem uspěl já, musí se vám to s trochou snahy povést taky. Zkuste Zlaté stránky.
Pokud chcete pouta ze silnější usně, která půjdou ozdobit nýtky a podlepit plstí (rudou :-), musíte zaplatit o něco víc za silnější materiál. Osobně jsem nezkoumal, kde takový materiál sehnat, protože jsem si jej prostě koupil v prodejně Kutil, v Praze na Újezdě (cca 100 m chůze směrem k mostu k Národnímu divadlu od zastávky tramvají pod Petřínem). Kromě kůže tam seženete vše, co budete k výrobě pout (i jiných pomůcek) potřebovat.
1 m2 kůže silné 2 mm mě stál 600 Kč. Vyrobil jsem z ní pouta na ruce a nohy a obojek, na což jsem spotřeboval asi třetinu plochy. To mi nepřipadá mnoho...
Další součásti: nýty (nejjednodušší práce je se sedlářskými nýty, které jsou dvoudílné, mají už hlavičku a jen se rozklepnou kladivem). Můžete je koupit v každém železářství. Pokud chcete, aby měly nýty po rozklepání pěknou kulatou hlavu, kupte si v galanterii sadu knoflíků, které se nýtují na bundy (takové ty zacvakávací knoflíky). Sada stojí asi 50 Kč a obsahuje kromě knoflíků, které nebudete potřebovat, ještě děrovač na kůži (kousek zakalené pružiny s ostrou dutou tyčkou na jednom konci, kterou přiložíte na kůži, klepnete kladivem a máte díru) a hlavně hlavičkář, tj. kousek hliníku, který položíte zakřivenou plochou na nýt a na jehož druhou, plochou stranu, tlučete kladivem. Nýt se pak nerozplácne na plocho, ale hlavička zůstane kulatá.
Spony – pouta můžete zapínat jako pásek u kalhot, takže použijete stejnou sponu – koupíte ji v galanterii. Kus stojí od 20 do 50 Kč. (viz
Když už jsme si ukázali možnost, jak pouta zapínat jako pásek u kalhot - pouta můžete také zamykat, tak, že na jednu část dáte očko vycházející kolmo z ploché destičky (představte si oko na futru dveří, kterým se provléká oblouk visacího zámku. Dá se koupit v železářství a použít!). Očko nahrazuje tyčku, která drží pásek ve sponě. Ve druhé části pout vyříznete obdélníkové otvory, které nahrazují dírky u pásku. Když chcete pouta zamknout, prostrčíte očko otvorem a zamknete!
Očka – déčka. Pokud chcete pouta připevňovat karabinami k lanům, řetězům apod., myslete při výrobě na očka. Na obojku se taky šiknou, nemusí tam být jen jedno... Déčka (viz jejich tvar, plochá část přijde k obojku, kulatá odstává) koupíte v galanterii, železářství nebo Kutilovi.
Plsť – pokud pouta posázíte nýty, nechcete, aby zespoda tlačily nebo rezatěly. Pouta jsou nakonec i hezčí, když s černou kůží kontrastuje rudá plsť (filc). Filc koupíte v Kutilovi (viz výše). 0,5 m2 stojí asi 100 Kč. Plsť, stejně jako nýty, vyžaduje pouta ze silnějšího materiálu (nad 1 mm). Na slabší useň plsť sice přilepíte, ale hned se trhá (protože slabá useň je velmi pružná a vytahuje se). Okraje nýtků mohou slabší useň trhat.
Lepidlo – pokud budete pouta zapínat sponou, potřebujete pásek s dírkami. Pokud je materiál použitý na výrobu pout slabší (já měl 2 mm), je lepší použít podélně přeložený a slepený pásek kůže, čímž získáte dvakrát silnější materiál než je zbytek pout. Pásek je při zapínání ohýbán a je namáhán i jinak, navíc je slabší než zbytek pout. Vyplatí se zde kůži zdvojit. Okraje pásku můžete před rozlepením zajistit nýty (viz
Začínáme
Rozhodněte se, jak široká pouta chcete. Já se rozhodl pro 5 cm. Z kůže odstřihněte pruh potřebné šíře. Pokud máte velký kus kůže s pravidelnými okraji, vyplatí se nastříhat z ní řemeny stejné šíře, i když nevyužijete celou jejich délku. Rozhodně ale vyhodíte méně materiálu, a výsledek bude hezčí (stále stejná šíře pout) než když začnete stříhat jednotlivé kousky z krajů kusu kůže.
Získali jste řemen, který si obtočíte kolem zápěstí a zjistíte, jak dlouhý kus budete potřebovat. Pokud vyrábíte pouta pro sebe i pro partnerku a nemáte příliš velký rozdíl v obvodu zápěstí (nebo kotníku), můžete pouta udělat kratší (většinou pro partnerku) a spolehnout se na to, že řemínek dovolí zapnout je i na vás – neměl by to být problém, řemínek bude mít určitě nejméně 10 cm, z čehož 5 cm připadne na dírky – to by mělo stačit. Odstřihněte tedy potřebnou délku tak, aby se konce získaného kusu po nasazení na zápěstí přesně dotýkaly (u toho z partnerů, kdo má zápěstí tenčí).
K připevnění spony si připravte proužky kůže široké tak, aby se do spony vešly (viz obrázek) a dlouhé tak, aby šly přinýtovat. K připevnění déček si připravte kousek kůže široký tak, aby se vešel do déčka a dlouhý tak, aby šel přinýtovat. Pásek na zapnutí pout vyrobíte přehnutím pruhu kůže potřebné šíře (dvojnásobek vnitřní šířky spony). Namažte kůži ze strany, která přijde připlácnout k sobě, lepidlem, nechte chvíli “zavadnout” a přitlačte k sobě. Pokud jste nechali lepidlo dostatečně odvětrat, nebude se kůže narovnávat a odlepovat. Silnější kůži (nad 3 mm) nemusíte zdvojovat, můžete ji použít rovnou. Okraje vzniklého řemínku můžete hned posázet nýty. Na obrázku si všimněte, že malé nýtky jsou nejen na části, která jde do spony, ale i na části, která je připevněna k poutům. Malé nýtky ale nejdou skrz, jsou jen na řemínku, protože by na silnějším materiálu (síla řemínku + sila pout) nedržely. Proto je řemínek připevněn dvěma velkými nýty.
Nezbývá než přinýtovat sponu, déčko a řemínek k základu pout. Poté můžete pouta zespoda podlepit plstí. Když stříháte filc, udělejte jej na každé straně o milimetr širší, než pouta. Hezky to vypadá. Plsť nalepíte tak, že namažete celou spodní plochu pout (včetně nýtů) lepidlem (opět Chemopren nebo jiné kaučukové – chloroprenové lepidlo), pak natřete plsť (jen lehce, ať lepidlo neprosákne skrz) a připlácnete k sobě.
Pouta si můžete hned zkusit, ale se scénkou počkejte alespoň den, až lepidlo přestane zapáchat. Výpary dráždí kůži a dýchací cesty.
Pokud chcete, napište mi, jak se Vám dařilo. Kontakt je nahoře na vstupní straně webu.
Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče
