Autor: (c)2001 Tom
Tato stránka (text původního článku nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.
Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)
Chcete-li experimentovat se zavěšováním partnera do prostoru, potřebujete pevné opěrné body. Někdo spoléhá na oka zapuštěná do stropu – to je nejjednodušší řešení a za předpokladu, že potřebujete své hrátky utajit, nejspíš i jediné možné. Nespoléhejte na plastové hmoždinky a vruty (do dřeva), obětujte pár desetikorun do mosazných kotev (průměr nad 12 mm) se šrouby s oky a se závitem alespoň M10. Je pravda, že se váha těla rozloží na více závěsných bodů, ale zmítající se “obět” zatěžuje závěsy podstatně větší silou, než by odpovídalo její tělesné váze. Dále - nevěřte tomu, že je příjemné viset za ruce a nohy – není a můžete si oddělat zápěstí – lepší je podpírat tělo podle toho, jakou mají jednotlivé části hmotnost, tj. použijte pevné řemeny pod zády a hýžděmi, ruce a nohy jen zlehka přichyťte.
Výhodou dále popisovaného systému (který je realizovatelný jen ve vyhrazené mučírně) je možnost používat ho i k vedení lan a řetězů od klečící či na spoutaných kolenech dopředu a dozadu přepadávající "oběti”. Nejste omezeni několika závěsnými body, máte k dispozici jakési hrazdy po celé místnosti – ovšem s tím, že systém je určen především k zavěšování více paralelními popruhy, které jdou kolmo na hrazdy. Pokud za lana, řetězy apod. taháte rovnoběžně s hrazdami, musíte počítat s tím, že sklouznou, pokud nejsou jištěny v nějakých otvorech (začínám, zatím jsem je nevyvrtal :-).
Při návrhu jsem vycházel z podmínek v mučírně, tj. rozměr místnosti 2,50 x 2,90 m s tím, že uprostřed stropu běží traverza (přechod dvou hrazd v levé části mučírny před traverzu umístěnou ve středu stropu je vidět zde, poloha hrazd pod stropem v přední části místnosti je vidět zde). Traverzy lze využít ke zkrácení rozporu hrazd a snížení jejich potřebného průřezu (roste s druhou mocninou rozporu, tj. vzdálenosti krajů hrazdy, ale neberte mě za slovo, nejsem statik). Při instalaci v běžné místnosti (rozpor 3,5 metru) bych si nebyl jist, zda se traverzy nebudou prohýbat. Pravděpodobně ano, menší průhyb (do 1 cm na délce 3,5 m) by nemusel vadit. Otázkou taky je, zda by stačilo níže popsané ukotvení do zdi.
Při zatížení 100 kg na každou ze čtyř hrazd (jsem zastáncem hesla “radši opatrně než s traverzou v hlavě”) bohatě stačí průřez "C” 80 x 50 x 5 (rozměry v mm, výška svislé lišty x šířka postranních lišt x tloušťka lišt). Metr váží asi 8 kg, takže jedenapůlmetrový kus zdvihnete a usadíte na místo i sami (tím myslím v jednom, bez pomoci dalšího člověka). Materiál koupíte v hutní prodejně nebo stavebninách. Nemáte-li svářečku a chuť řezat se s tlustým ocelovým profilem, nechte si hrazdy vyrobit, není to tak nápadný výrobek.
Hrazdy musí sednout co nejpřesněji mezi zdi, každá mezera znamená, že zatížení dané části přebírá šroub, který hrazdu kotví do zdi, a čím větší mezera, tím větší působící páka. Šroub je samozřejmě mnohem slabší, než zbytek systému, a mohl by se poškodit (dlouho se nemusí dít nic a pak se šroub s ostrým kovovým prásknutím přetrhne a padáte na hubu). Pokud je mezi koncem hrazdy a zdí mezera větší než 5 mm, vyplňte ji podložkami (ne pružnými!) co největšího průměru. Některé kotvy (viz níže) přímo vyžadují oporu o část, kterou kotví – tj. botku hrazdy, kterou prochází šroub, jinak se neutáhnou.
Hrazda má na konci botku.z pásoviny o rozměrech 60 x 160 mm a tloušťce 8 mm (je vidět na obrázku). Kraje botky jsou opatřeny otvory průměru 12 mm pro šroub M10 (malá vůle je potřebná k tomu, aby se daly při montáži šrouby zasunout do všech čtyřech otvorů). Hrazdu průřezu C lze umístit v libovolné poloze. Já ji umístil tak, že konce písmene C směřují nahoru, ke stropu. Hrazda tak: 1) zespodu končí plným profilem a dobře vypadá, 2) na konce písmene C lze směrem dolů zaháknout jakýkoliv hák, 3) konce písmene C jsou oblé, kdežto spodní plný profil má ostré hrany, které by mohly poškodit popruhy a řemeny. Při vrtání otvorů a zavěšování ok by také mohlo být výhodné mít dolní stranu profilu plnou.
Do zdi jsou hrazdy kotveny mosaznými hmoždinkami délky 40 mm se závitem M10. Kotvy jsou určeny do otvoru 12 mm, ale vrtal jsem vrtákem 10 mm, protože otvory v betonu se většinou při vrtání příklepovou vrtačkou o 1 – 2 mm rozšíří. Kotva musí jít do otvoru lehce, ale nesmí se v něm pohybovat. Pokud je otvor příliš těsný, nejde do kotvy celý šroub zašroubovat, pokud je volný, pak kotva pořádně nedrží.
Postup montáže: vyberte umístění jedné strany hrazdy. Vyvrtejte dva otvory se správnou roztečí, vysajte betonový prach z vrtání, zatlačte do otvorů mosazné hmoždinky a znovu vysajte prach. Vezměte dlouhé prkno a opřete je o protější zeď tak, aby končilo v místě, kde bude umístěn opačný konec hrazdy. Opřete druhý konec hrazdy o toto prkno a zvedněte první konec k hmoždinkám. Zašroubujte dva šrouby, nedotahujte. Usaďte druhý konec hrazdy, vyvrtejte otvory (pravděpodobně byste se jinak netrefili - traverza se nepřizpůsobí a druhé dva otvory je výhodné vrtat až poté, co přišroubujete jeden konec hrazdy). Vysajte prach, zasuňte hmoždinky a šroubujte další dva šrouby. Hrazda je na místě. Postup opakujte s dalšími hrazdami.
Máte několik možností. Pokud jste amatér (jako já) nejdříve asi začnete hrazdy využívat jako opěrné body pro lana, řemeny atd. Potom přejdete k experimentům se svázanou "obětí", kterou k hrazdám upoutáte tak, aby se země dotýkala stále menší částí těla. Stále vás bude lákat zavěsit partnera volně do prostoru, ale budete se trošku bát. A pak to jednou zkusíte. Nebudete s tím moci přestat, protože na rozdíl od ostatních SM pomůcek, které zůstávají pouhou pomůckou, je pocit z volného visení ve vzduchu prostě neopakovatelný, nedá se k ničemu přirovnat. Pokud se budete věnovat sexu, zjistíte, kolik možností vám jinak gravitace a z ní plynoucí nutnost být nějak opřen o podložku odpírá.
Při volném zavěšení celého těla do prostoru používám silné popruhy - šíře 5 cm, koupíte v galanterii (popruhy se používají u batohů). Popruhy bývají černé, což se hodí. Šířka 5 cm stojí 18 Kč za metr, což proti 10 Kč za metr u šířky 1 cm (skvělé opratě!) není tak moc. Ke spojení popruhů lze použít plastové spony, které se rovněž používají na batohy. Když si tedy koupíte popruhy a spony, nikomu to nebude divné :-) Počítejte ale s tím, že potřebných 20 m popruhu hned tak někdo nekupuje. Pokud v prodejně nemají potřebnou délku, zjistěte si, zda ji mohou doobjednat nebo zda mají v jiné prodejně na skladě stejnou šířku popruhu. Problémům se vyhnete, když využijete prodejnu Kutil. Jednu část spony přišijete k popruhu, druhou částí provlečete opačný konec popruhu - popruh lze ve sponě utáhnout nebo povolit. Zkrácení popruhu je možné provést rukou po mírném nadlehčení zavěšeného partnera. Prodloužení popruhu lze provést jen když popruh není zatížen, zatížená spona popruh velmi spolehlivě drží - což je dobře, nechcete přece, aby dolejšek spadl.
K zavěšení celého těla potřebujete tři popruhy. Každý z nich přehodíte přes dvě rovnoběžně vedle sebe jdoucí hrazdy. Při vzdálenosti hrazd 1.8 m jste spotřebovali právě takovou délku popruhu. Zbylé konce popruhu pod hrazdou spojte sponou. Po zatížení zaujme popruh tvar trojhúhelníku mířícího špičkou dolů. Každý z popruhů by měl být alespoň 5 m dlouhý. Čím "špičatější" je trohúhelník, tj. blíže kolmici jsou části popruhu mířící k podlaze, tím více můžete závěs zatížit. Zátěž spony popruhu je přímo úměrná kosinu úhlu, který svírají dolů jdoucí konce. Pokud popruh nasadíte na hrazdy, zapnete sponu a popruh zkrátíte tak, že vůbec nebude volný, pak se na něj stačí zlehka pověsit jednou rukou a můžete sponu poškodit nadměrným tahem. Takže, popruh musí být co nejdelší, nejen proto, že nechcete spadnou na zem z velké výšky, ale i proto, že čím ostřejší "véčko" popruh vytvoří, tím méně zatěžujete sponu.
Pokud chcete, můžete krajní dva popruhy spojit kusem popruhu o délce asi 1,2 metru, na jehož konci ušijete oka, kterými lze volně prostrčit krajní popruhy (kolmo na kus, který je spojuje). V praxi to ale není nutné. Při prvních pokusech o zavěšení dolejšek nijak nespoutávejte, ať jsou vaše pokusy bezpečné. Dolejšek zavěsíte nejsnáze tak, že jej vysadíte na krajní popruh, načež se dolejšek položí na další dva popruhy. Pak popoleze tak, aby měl krajní popruh pod koleny (holeně visí přes okraj), prostřední pod zadkem a protější krajní pod rameny (ruce volně svěšené k zemi ZA vnějším popruhem, ne mezi krajním a středním popruhem). Velmi pohodlné...
Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče
