Tato stránka (text původního článku nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.
Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)
Na úvod poznamenám, že tento článek vznikl primárně pro server bdsm.cz, jehož přispěvatelem jsem byl od jeho
vzniku, a v textu je velmi mnoho odkazů na osoby, texty, a děje s tímto serverem
těsně související. Doporučuji proto návštěvu serveru a případné vyhledání
relevantních textů (server má po levé straně navigační pruh a v něm možnost
vyhledávání klíčových slov, např. "Bourák" bude v tomto případě ideální...
Volně bych navázal na svůj článek (překlad) nazvaný Večírky viděné z jiného úhlu. Toto „pokračování“ píšu, protože cítím potřebu podpořit Ridera, duchovního otce serveru BDSM.CZ, v jeho snahách. Nechtěl jsem původně psát článek, to mi připadá jako přílišné rozmazávání celé záležitosti, ale když se potvrdilo, kolik emocí celá akce vyvolala, raději sednu a článek napíšu. (Dalo by se říci, že jsem k tomu byl dvěma lidmi přímo vyzván) Budu se během něj odvolávat na jiné články a komentáře k nim na tomto serveru, prosím proto čtenáře o trpělivost a případné časté odskakování na příslušné texty (pokud možno s návratem na tento článek :-) Navíc se předem omlouvám za to, že tento článek píšu dopoledne, takže než se o půlnoci objeví na serveru, mohou se objevit další názory a komentáře, na které z principu nemohu reagovat. Pokud tu někoho nezmíním, neznamená to tedy můj nepřátelský postoj k němu nebo neúctu k jeho názoru, vůbec ne... Takže...
Tento víkend konaná SM párty „Bourák“ vzbudila na serveru i mimo něj velký ohlas a bouřlivé reakce. Musela. Mohl bych rovnou začít tím, že jsem předem věděl, jak to dopadne. Třeba články, které jsem v posledním měsíci na server dával - všechny o tom, jak podobné akce vypadají v zahraničí, co se na nich děje, jaké problémy se řeší. Je totiž zbytečné vymýšlet všechno znova, stačí se porozhlédnout po světě...
Když jsem před více rokem a půl začal překládat pro tento server, měl jsem jediný cíl - vrátit komunitě, která tenkrát byla velmi málo početná, to, co mi dala. První věci, které jsem o BDSM četl, pocházely ze zahraničí. Když se objevily první české stránky (Koldak, MacAran, Desper...), příliš jsem nevěřil, že by během roku nebo dvou mohla vzniknout skutečná česká scéna.
A vidíte... je to tady. Párty Bourák je přelom. Myslete si o akci Bourák co chcete, ale pro mě jí končí má práce na bdsm.cz (hehe, připadám si jako když poslanec Kocáb v roce 1991 opouštěl Federální shromáždění poté, co dosáhl odchodu Rusů z Čech). Ne proto, že by se akce nevydařila. Právě naopak. Souhlasím s tím (Bondy s tímto názorem není sám), že na serveru bdsm.cz už je informací dost. Těší mě, že jsem k tomu mohl přispět. Myslím si (opět ne sám), že server je ve světovém měřítku unikátem. (To, že v Čechách 99 lidí ze sta prohlásí, že server je na nic, ačkoli pro něj nic neudělali, pro mě neznamená nic ve srovnání s oním 1% lidí, kteří díky němu našli sami sebe). Budu-li tedy vycházet z faktu, že nováčci mají možnost informovat se o tom, co to bdsm je a co by jim mohlo dát, chybělo v Čechách jediné - akce, na kterou by nováček mohl přijít, zjistit víc (v praxi - je to troufalé očekávání? podle mě ne - určitě se bude konat další párty, ještě více „kontaktní“ než Bourák, tím si jsem jist), najít si partnera (třeba jen „play partnera“ - tímto podporuji názor, že večírky, kde se sejdou pevně spárovaní jedinci, nováčkům nic nedají! co jim může dát to, že se tam sejdou známé tváře, poklepou si po ramenech, jak jsou dobří, a zase se rozejdou?) seznámit se, začít praktikovat to, o čem zatím jen snili, četli...
Když už se z párty Bourák píšou reportáže (Milkove díky, napsal jsi to skvěle, přesně tak se to odehrálo, jen můj pocit z těch samých věcí, které se děly, je trochu odlišný), přidám i svou trošku do mlýna. Především uvedu, že mě akce ničím nepřekvapila. To je pozitivní, ne negativní soud! Čekal jsem, že se na začátku pozdravím se známými, prohodím pár vět, potěším se pohledem na známé tváře (domluvím si generální opravu ohlávky s Xdomem :-) a dozvím se něco o tom, jak se mají, co dělají, chystají (Rubberponyho snahy, díky za info, Ridere... i za tu skvělou hlášku o pronájmu závodiště - oba víme, že je to možné) atd. To se podařilo. Čekal jsem, že až začne hrát hudba, nebude už nic takového možné a tyto dvě hodiny (nakonec to byly tři) se stanou příležitostí k pozorování reakcí do bdsm nezasvěcených návštěvníků párty na to, co se děje kolem nich (videoklipy a fotky promítané na zdi, otrokyně v postrojích, od hlavy k patě v laku, poutech.... omlouvám se, že píšu jen o tom, co bylo vidět - viz článek Nevidíte všechno - jé, to už je tak dávno, co jsem ho překládal?) Prostě bylo skvělé vidět lidi z ulice, kteří přišli na svou oblíbenou diskotéku a najednou se propadli do jiného světa (nezapomeňte, že pro lidi, kteří jsou bdsm nezasaženi, musela být atmosféra VELMI hustá, ačkoli se „nic nedělo“). Opět nelze než konstatovat, že mohly nastat problémy, a vše probíhalo HLADCE!
K Milkovovým steskům na dýdžeje vyřvávájícího „béédéééesem céézet“ (Milkove, díky, to bylo napsané skvěle) není co dodat - kdyby akce Bourák byl sraz, neměl by tam DJ co dělat (kdyby to byla play party, byl by tam místo něj Dungeon Master, ale proboha, byla to diskotéka). V této věci souhlasím s Riderem - těch 200 lidí, kteří o bdsm nic nevědí, budou šířit to „béédéééesem céézet“ dál. Nemám iluze, že by se tím něčeho významného dosáhlo, ale úplně bezvýznamné to není. O co ale hlavně jde, lidi slyšeli slovo „sadomasochismus“, viděli pornoklipy (při vší účtě k jejich autorům má film na videokazetě s bdsm společného tolik, co pornofilm s praktikováním bdsm) a neprchali, a to tam nebyli samí puberťáci (teď reaguji na komentář k Milkovově článku, jehož autor navrhuje uspořádat příští sraz ve školní tělocvičně, že tam puberťáci přijdou taky - k tomu můžu dodat, že jsem Riderovi školní tělocvičnu nabízel - ne na sraz za účasti puberťáků, ale na uspořádání „akčního“ ponyplay večírku. Ke školním tělocvičnám dodám už jen to, že jsou podle mě pro pořádání akčních večírků ve více než 20 lidech ideální - kdo se chce opíjet, může si přinést vlastní pití, a díky tomu, že se jedná o soukromý prostor pořadatele - na rozdíl od hospody - je možno účastníky, kteří nedodržují stanovená pravidla, vykázat ven).
K rozdávání kopřiv Myshí (opět skvělý moment) - i zde se potvrdilo, že i v Čechách už je možné všechno (myslím to v dobrém!), že pokud někdo tvrdí „to a to se dělat nedá, zavřeli by nás policajti, lidí by nás vypískali atd. atd.“, pak se prostě jen bojí sám sebe (u spárovaných možná více reakce svého partnera). Akce Bourák prokázala, že kdyby se někdo rozhodl uspořádat play party, stačí zajistit prostory (mám k dispozici doma i v Praze, kdyby na to přišlo), stanovit pravidla (dress code? hanky code? v některém z dalších odstavců se k tomu vrátím) a vůbec by nebylo nutné se „uzavírat“ a zvát jen členy bdsm komunity. Nikoho nenutím do účasti na čemkoliv, ale připadá mi, že stesky (Webster - „vzalo mi to iluze“) nad tím, že se nic nedělo, samy nic neřeší. Stejně jako se konaly srazy v Piscu nebo Hošťce, mohou se konat i jiné srazy, PŘESNĚ odpovídající choutkám jejich účastníků. Pro ty, kteří to nevědí, už za minulého režimu (sakra, čekám už na důchod? vsadím se, že mě většina čtenářů bdsm.cz nepochopí, protože to prostě nezažili), kdy nebyl internet a policie vás skutečně mohla potrápit, instalovali lidé mučírny a scházeli se v nich, stejně jako se scházeli mimo mučírny k „pokecu“ (a i za to vás mohli sebrat). Nehrajme si tedy na to, že akce typu Bourák bourají naše iluze - byla to skvělá akce, první svého druhu v Čechách a proběhla nejlépe jak mohla - kdyby jste všichni byli jiní, proběhla by párty jinak, ale věřte tomu, že párty dělají účastníci, ne dýdžej.
K pořádání dalších akcí - stejně jako jsem neměl přímý podíl na pořádání párty Bourák (kromě výše zmiňovaného vydupávání české bdsm scény z téměř ničeho), neočekávám, že by k tomu, aby se konaly další akce, byla nutná má účast. Totéž bych doporučil všem kritikům - vaše vděčnost za to, že vám bylo umožněno zjistit, že vám tento typ akcí nic nedává, by se měla projevit formou vaší neúčasti na příštích akcích.
Stejně jako probíhaly srazy „na pokec“ (a budou probíhat dál, doufám i poté, co tolik lidí vidělo, že pokec není to jediné možné, při vší úctě k občasné potřebě pokecu), a budou probíhat dál, a jako probíhají (BEZ internetové publicity) „akční“ večírky, tak pevně věřím, že i akce typu Bourák (Riderova idea zasvěcování veřejnosti do naší vášně) poběží dál.
Stejně jako v zahraničí musí dojít (tím nemyslím „já chci aby došlo“, nýbrž „ono časem určitě dojde“) k tomu, že si lidé zvyknou, že si za hlučné hudby a stroboskopů budou na vyvýšených pódiích (nebo pro lidi jiného založení za poloprůsvitnou stěnou) ti, kdo to chtějí, veřejně hrát ti, kdo si veřejně hrát chtějí... že v obecenstvu budou u stolků sedět tiché skupiny nebo páry, kde bude dívka celý večer hledět na ruce svého Pána položené na desce stolu, a ten, kdo se pořádně nepodívá a sám něco podobného neprožívá, si toho vůbec nevšimne... prostě že play párty se stanou běžným jevem.
Stejně jako v zahraničí tyto párty poslouží jak párům, které chtějí pokecat se známými (i když, moc dobře jim to nepůjde, smysl těchto akcí je prostě v něčem jiném), tak lidem, kteří hledají partnera na jeden večer. Myslete si o mě co chcete, mě se to osobně moc nepřitahuje, ale to je motiv, proč se párty ujaly v zahraničí, a PROTO to v Čechách NEMŮŽEbýt jiné. Je potřeba to natvrdo říct - jakákoliv hromadná akce musí být předem co nejlépe definována (v případě Bouráku bylo jasně řečeno, že se jedná o diskotéku, i když by se dalo polemizovat o tom, proč bylo v pozvánce uvedeno „00.00 - 06.00 Tvrdá akce“). Lidé, kteří se nechtějí podřídit programu, na párty nemají co dělat. Nikdo jim nemůže zabránit ve vstupu (dress code, tj. požadavek na striktně fetišistické oblečení jako podmínku vstupu, vyloučí spoustu čumilů a lidí, kteří nemají v hlavě jasno o tom, co chtějí, ovšem bojím se, že v Čechách by vyloučil i spoustu vážných zájemců - i já osobně nechodím v gumě, laku ani kůži, takže bych na takovou párty nemohl jít), ovšem přijdou-li, budou zklamáni a zlobit se mohou leda sami na sebe. Pokud začnou svou nespokojenost ventilovat v průběhu akce, je nutno je vyvést (otázka vracení vstupného nebo třeba rychlosti paní pokladní :-) v Bouráku to komplikuje, ovšem provést se to dá - nakonec jak píše Rider, pár lidí vyvedeno bylo, a zřejmě oprávněně).
Hanky code (je-li někdo na aktivní fisting, dá si do pravé kapsy černý kapesník, nevadí-li někomu, že bude pořezán, nechá si z levé kapsy viset červený kapesník - uvádím jen příklad) nebo jiná orientační pomůcka může přispět k tomu, aby se na večírku „něco dělo“ - nechci znít jako člověk, který nutí ostatní do scének - je mi že často podsouvání (že, Harie :-) - ale já pozvánku na párty Bourák nepsal a výše uvedený bod programu („00.00 - 06.00 Tvrdá akce“) byl prostě nosnou částí celé párty (minimálně co do plánované délky). Na začátku vystoupení jsem akci opustil, takže nevím, co se dělo po vystoupení, ale předpokládám, že nic (soudím tak z popisu tlačenice při placení a odchodu okamžitě po skončení vystoupení v jednom z komentářů) - tj. mám důvod se domnívat, že nevyšel původní plán (ne můj!) „aby se rozjela akce“, tj. několik předem neorganizovaných scének (byly by skutečně nemarkýrované a já s sebou měl tašku vybavení - bohužel nekompletní, protože když se mě Aradie zeptala, jestli náhodou nemám jehly, musel jsem ji zklamat - nedokážu si představit, že bych mohl používat své nerezové nejednorázové jehly poté, co z někoho trčely - šel jsem na párty se stálou partnerkou).
Proto Ridere a Lenko, nevěště hlavy, i když si teď připadáte vyždímaní, nepotrvá pár dní, a už budete spřádat plány na další akci... jsem si tím jist.
Co říct závěrem: díky. Díky všem, kteří přišli (ačkoliv jsou třeba mimo Internet a tohle číst nebudou) - přesvědčili mě o tom, že jsem dosáhl toho, co jsem si před skoro dvěma lety naplánoval. Díky těm, kteří dali najevo svůj názor, že jim tyto akce nevyhovují - přesvědčili mě o tom, že i pro tyto lidi mají tyto akce smysl - zase o sobě vědí víc. Díky těm, kteří vystupovali - přesvědčili mě o tom, že v Čechách je možné to, co venku. Díky těm, kteří pomohou těm, kdo se rozhodnou podobnou (nebo jinou, viz výše) akci uspořádat v budoucnu.
Díky všem, kteří se na mě obrátili v době, kdy jsem psal pro server bdsm.cz. Díky všem, kteří k nám přijeli nebo kteří nám umožnili, abychom přijeli my k nim. Díky okolnostem, které mě nasměrovaly na tuto cestu. Díky R.E.M., které jsem nikdy dřív „nemusel“ poslouchat a jejichž texty z desky Automatic for the People mě provázely při psaní tohoto textu - sedí k mé náladě a přesně odpovídají pocitům z párty. Díky nejmenovaným výrobcům hi-end stereo zařízení, která mi desku hrají, jako by muzikanti seděli tady v pokoji a dávají mi možnost poznat, že na světě je tolik krásy (Ridere, kromě šestimístné částky - finanční hodnoty mých překladů, které jsem na server s takovou radostí dal - jsem si za přibližně stejnou částku konečně pořídil tu aparaturu, o které jsem před půl rokem mluvil - vlastně Mysh o tom ví víc...).
Díky za splněný sen.
Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče
