Tomáš Kudrna, původní autor tohoto webu, dne 4. června 2016 tragicky zahynul při leteckém neštěstí.
Jeho web je zachováván v původním stavu coby historický dokument a na jeho památku.

Autor: (c)2001 Tom

Tato stránka (text původního článku nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.

Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)

Práce s voskem a svíčkami

Přiznám to rovnou - buď jsem pyroman, nebo mám alespoň oheň jako fetiš. Podle počtu fotografií ve Fotogalerii, na nichž je (skoro) tma, z níž se obrysy našich těl vynořují ve slabém světle svíček, se rozhodně dá říct, že plamen sám o sobě má pro mě velký vliv na přepnutí se a naladění se na scénku. Je to v naší přetechnizované době neobvyklé osvětlení, které vyvolává něco z dávných reflexů a hloubi podvědomí.

V mučírně nebo i ložnici (a teď bych mohl vyjmenovat všechny místnosti našeho domu) si svítíme svíčkami, olejovou lampou, olejovou loučí nebo petrolejkou (tu ale skoro nepoužíváme, smrdí). Při scénkách lze tvůrčím způsobem využít i propanbutanový hořák (ve Fotogalerii zatím není žádná fotografie s motorovou pilou :-).

Kromě svícení bych se měl konečně dostat k věci, tj. práci s voskem. Jak je všeobecně známo, lze vosk ze svíček nechat odkapávat a dopadat na submisivovo tělo, což podle jeho tolerance k bolesti můžete využít jako trest (pro ty, které to bolí) nebo odměnu (pro ty, kteří se dokáží vznášet v adrenalinovém rauší - tělo na bolest reaguje vyplavením adrenalinu a endorfinů, což je slušná kombinace, která může být velmi příjemná - tak je tomu u L - nebo vás totálně rozesmát - tak je tomu u mě, lámu se smíchy dlouhé minuty, nejde to ovládnout a zastavit, a to jsem jinak spíš pesimista).

Zpět k tématu (když už jsme si v předchozím odstavci vysvětlili, jak může bolestivý podnět, tj.kápnutí vosku na pokožku, vyvolat příjemný pocit) - tj. zpět k aplikaci vosku na tělo: v principu je to velmi jednoduché - vezmete svíčku, zapálíte ji, postavíte (nabodnete do svícnu), necháte rozhořet, vytvořené jezírko vosku vylejete na submisiva. Druhý způsob - zapálíte svíčku, držíte ji vodorovně, poléváte submisiva voskem. Třetí způsob - po několika měsících pravidelného polévání submisiva jedním z dříve uvedených způsobů se vám nahromadí spousta "oharků" svíček - roztopíte je v plechovém hrnečku a lijete (velmi opatrně) na tělo, nebo natíráte štětcem. Můžete do vosku také namočit cejch (kus vytvarovaného drátu nebo svařený z ocelových odřezků) a subinku si ocejchovat, aniž by měla do smrti jizvu. Při aplikaci vosku třetím způsobem (z hrnečku) můžete zajistit nižší teplotu vosku, než při odkapávání ze svíčky, ale taky mnohem vyšší - pozor na spáleniny! Doporučuji vyrobit si drátený stojánek, na který hrneček postavíte nad olejovou lampu - ta má plamen stále stejně vysoko a při vhodné konstrukci stojanu bude vosk "tak akorát" horký. Üvodní rozehřátí ztuhlého hrnku vosku zajistí elektrický nebo plynový vařič, a hrnek s již tekoucím voskem si pak odstavíte na popisovaný stojánek, kde vám jej olejová lampa udržuje na správné teplotě.

Kromě samotného kapání vosku je zajímavé i jeho strhávání z těla, pokud kapkami pokryjete větší souvislou oblast - ztuhlý vosk lze podebrat nožem a najednou strhnout velký plát - je to více či méně bolestivé podle toho, na jaké části těla byl vosk nanesen (respektive podle délky a hustoty ochlupení - všude na těle jsou chlupy, i tam, kde skoro nejsou vidět).

K nákupu svíček - tvrdí se, že běžné svíčky jsou "chladnější" než svíčky z včelího vosku. Můžete si koupit pár svíček z včelího vosku (krásně voní) a vyzkoušet rozdíl - podle mého názoru je rozdíl nepatrný. Daleko víc závisí na složení "běžného" vosku - on totiž každý druh svíček má jiné složení. Nejsem chemik, takže vám neporadím, jak poznat svíčky čistě parafinové od svíček ze směsi parafínu a jiných látek (stejně se většina svíček dnes už prodává v igelitovém obalu, nečichnete si ani nedloubnete), jediné, co mohu doporučit, je každou svíčku vyzkoušet, protože rozdíly skutečně existují a jsou znát. Někdo tvrdí, že vyšší teplotu tání mají svíčky barevné, jenže většina svíček je barvena jen na povrchu a uvnitř jsou všechny stejně bílé. Další zase tvrdí, že svíčky označené jako "nekapající" obsahují látku, která zvyšuje bod tání a tím omezuje odkapávání. Takové svíčky by měly být zvlášťdrsné - jednu máme a zdá se, že to tak skutečně je. Samozřejmě podstatně silnější bolest vyvoláte, pokud necháte svíčku rozhořet a na submisiva vylejete najednou celé jezírko vosku, než když na něj kapete jednotlivé kapky v intervalu patnácti sekund.

Rozhodně dobrým zdrojem svíček jsou specializované obchody nebo Katolická charita (v každém větším městě), kde můžete koupit kostelní svíce - můžete si vybrat svíce mnohem ilnější a delší, než jsou ty obyčejné (přitom prohoří v celém průměru, nezůstane neroztavený okraj jako u běžných dekoračních svíček o průměru nad 5 cm) a cena je lidová, velmi přijatelná.Tyto svíčky, jak často a rád pozoruji, mají o něco nižší teplotu tání, než běžné svíčky (bude to složením vosku, protože i jinak voní).

Zpět na hlavní stránku

Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče